HYMNUS PANNĚ MARII

HYMNUS PANNĚ MARII
Jak iniciála ve svazku starých legend, Již vysnil smutný mnich v životě zapadlém, By v barev nádheru vdech’ celou marnou mladost, Tak jste se zjevila, ó Paní má, mně náhle. Jak vonné zvlnění, jež záhony jde růží, Jste přišla ztajeně a s touhou, která váhá. S úsměvem soucitu jste přišla v žalář vězně, Jak sen, jenž chrámem jde v modlitbu proměněn. Vy z věku zázraků jste přišla v zlatém jase A z ulic zčernalých a úzkých Středověku. Se stupňů chrámových jste milostivě sešla K zástupu v modlitbách, jejž úzkost sevřela. K zástupu, který lem chce zlíbat vašich šatů, Co zdáli Budoucna Smrt na zvon Času bije, A stenot smrtelný v komnatách stíny děsí, A šachty hřbitovů se plní v soumraku. Smím zpívat hymnus vám, ó Paní, v ruchu davu, V hlučení boulevardů, vám, jež jste Nejkrásnější, A jejíž úsměv teď v mých pochybnostech září, Jak modrý lampy svit v tmách předsíně se chvěje? 51 Smím zpívat hymnus vám, já, unavený poutník, Jenž nohy zkrvácel po marných cestách hříchu, By klesl posléze na stupních vaší slávy A blažen umíral, ó Paní, v stínu vašem? Smím zpívat hymnus vám, ó Lásko Svrchovaná, Jež ke mně přišla jste, jak touha, která váhá, Jak úsměv soucitu, jenž padne v žalář vězně, Jak sen, jenž chrámem jde v modlitbu proměněn? 52