REKVIEM

REKVIEM Za bratrem Gustavem
V té noci bezcitné, Když’s umíral Tak daleko, Ó bratře! Na loži Zničení, Na loži Zmaru, V tichu mé komnaty, Kde chvěly se Osamělé Paprsky lampy, Zavály peruti Mystické peruti Anděla Smrti... A v zrcadle paměti, V té hladině šeré, Kam se Smutek díval tak často již S bledou sestrou svou, Vzpomínkou věcí zašlých, Známé tvé rysy se zjevily, Znaveně vlídné rysy Tvé tváře, Bratře! 78 Zavály flory, Smuteční flory V duši mou pustou Zazněly rytmy, Pohřební rytmy V duši mou plachou Smuteční flory Bolestí tušených, Tragické tóny Za ty, kdo zemřeli, Akkordy těžké Chrámových rekvií, Váhavé rytmy Vzdálených pohřbů, Kovové žaly Kvílících hran. A v zrcadle paměti, V té hladině němé A mrtvé, Kam se dívalo Tak často již Zničení S bledým bratrem svým Zoufalstvím, Strhané rysy Se zjevily, Strhané rysy Tvé tváře, Bratře! Bledý stíne, Mizející v Neznámu! Bledý stíne, Můj bratře! 79 Není-li přerváno Vše, co žilo Mezi námi. Nezchladlo-li dosud Teplo tvé přízně, Neprchla-li všechna Vůně tvé lásky, Skloň se nad mým ložem V době půlnoční, Oblij mne svým stínem, Mystickým stínem A vdychni Tu celou něhu své lásky V studené čelo, V mrazivé údy, V mou duši Hynoucí, mroucí Po tobě, Bledý stíne, Mizející v Neznámu, Bledý stíne, Můj bratře! 80