MŮJ ŽIVOT.

MŮJ ŽIVOT. (Soudruhům.)
Já nechci život, jenž se kouřem ztrácí, až kamsi v oblak klidně doletí, by pod tím vše, co v citech zaburácí, jen Abelovou bylo obětí. Já nechci život, jenž, květ utržený, se v památníky snivě uschová, či tleti v koutku, v srdci jakés ženy jak v budoaru soška bronzová. Já nechci život, jenž se denně zkájí jen exotických vůní otravou a ve smyšleném roji pestrých bájí do letu křídla pne si nad hlavou. Já nechci život, jenž by na provaze kankány tančil jako akrobatakrobat, a s tyčí šaška býti v rovnováze a přízeň davu znát si zachovat. – 91 Čím klesá se i čím se vstoupá výše, taj lidské hrudi celý luštit, znát, jak bojem, mírem burácí i dýše – to vše bych vzal i prožil bych tak rád! Věk zvrátit nelze. Jsem jen člověk prostý, v myšlénce, práci, rád si hledám vděk: a v blátě dnů přec najdu drobné skvosty a večer ženy věrný polibek... 92 OBSAH.
Str. Na zemi5
I. Ze společnosti: Praktikant11 Mladý úředník, který se nedávno oženil13 Srdcem či rozumem?16 Píseň starého mládence19 Manželé21 Neznámé25 Naše doba27 „Princezna“29
II. V životě i v přírodě: Jarní květy35 Z našeho kraje37 Jaro v městě!39 Je jaro!40 Koledou!42 Žena – meteor44 Světlo hmoty45 Jdou věky kolem48
[93] Str. Kraj leží přede mnou50 Z lesa52
III. Denní vřavou: Květem je tvé síly vzdor!65 V mírném vzduchu tichých trav68 Salve materia!71 „Baronům“ našich společností73 Bludičky75 Za jarního rána76 Již dávno tomu...79 Dvě přání81 Naposled?85 Všecko!87 Na vlnách89 Můj život91
E: av; 2002 [94]