V MÍRNÉM VZDUCHU TICHÝCH TRAV.

Antonín Jaroslav Klose

V MÍRNÉM VZDUCHU TICHÝCH TRAV.
Ó dospělosti klidných citů a zralé zrno rozumu, jak konečně jste vzrostly mi tu těch cetek děckých na rumu! Ó tichý vzduchu beze vzruchu, v tom zlatém, mírném podnebí: vás píseň má dnes velebí! Ni led ni žádné exotiky, jen tráva, hle, jak zelená – ó známe ji juž bráti s díky a dvorně sehnout kolena, a v levo, pravo zvolat: bravo! a na svých citů dobrý šat cár modních šašků navlékat. Svůj názor? K smíchu! Na hranici jej jako Abel jehně dát – 68 vždyť všickni jsme jen smrtelníci a sám i Bůh měl oběť rád. Pak jistě za to darem zlato, ač dlaň-li zdvihneš nesměle, ti hodí velcí přátelé! A z hlavy tvé jak z jejich doupat – to neřku, že to bude dým – leč jistě něco bude vstoupat až k nebes klenbám modravým. Tak z mládí k stáru beze sváru i jíst i spát vždy budeš zdráv v tom mírném vzduchu tichých trav... Za pravdou jít i bez ctitele, mít na lež výkřik – marný hon! Toť tajemství je chůze celé: dát pozor šelmám na ohon a dělat s námi obřad známý: Ne zdravě žít, jak duch chce snad – leč pokrytecky umírat! Ó dospělosti klidných citů, dozralé zrno rozumu, 69 jak konečně jste vzrostly mi tu těch cetek dětských na rumu – ó tichý vzduchu beze vzruchu, v tom zlatémzlatém, mírném ponebí: náš věk vás nad vše velebí! 70
Básně v knize Na zemi:
  1. NA ZEMI.
  2. PRAKTIKANT.
  3. MLADÝ ÚŘEDNÍK, KTERÝ SE NEDÁVNO OŽENIL.
  4. SRDCEM ČI ROZUMEM?
  5. PÍSEŇ STARÉHO MLÁDENCE.
  6. MANŽELÉ.
  7. NEZNÁMÉ!
  8. NAŠE DOBA.
  9. „PRINCEZNA“.
  10. JARNÍ KVĚTY.
  11. Z NAŠEHO KRAJE.
  12. JARO V MĚSTĚ!
  13. JE JARO!
  14. KOLEDOU!
  15. ŽENA – METEOR.
  16. SVĚTLO HMOTY.
  17. JDOU VĚKY KOLEM...
  18. KRAJ LEŽÍ PŘEDE MNOU.
  19. Z LESA.
  20. KVĚTEM JE TVÉ SÍLY VZDOR!
  21. V MÍRNÉM VZDUCHU TICHÝCH TRAV.
  22. SALVE MATERIA!
  23. „BARONŮM“ NAŠICH SPOLEČNOSTÍ.
  24. BLUDIČKY.
  25. ZA JARNÍHO RÁNA.
  26. JIŽ DÁVNO TOMU...
  27. DVĚ PŘÁNÍ.
  28. NAPOSLED?
  29. VŠECKO!
  30. NA VLNÁCH.
  31. MŮJ ŽIVOT.