KRAJ LEŽÍ PŘEDE MNOU.

Antonín Jaroslav Klose

KRAJ LEŽÍ PŘEDE MNOU. Příteli Ant. Sovovi.
Kraj leží přede mnou. V pozadí les šumí a v mlze se míhá, všecko tu prázdno a ticho juž dnes, pole je brázda a rýha. Chvíli jen prostorem kroužící pták bez písně nad lesy mizí – jak by v to teplo, kdys milé nám tak, zavanul chladný dech cizí. Jak drama sehrané, vylitá číš – děj se juž z všeho jen tuší. Ta pole rozrytá vedou mne v říš života cítících duší. Jsou chvíle posvátné, kdy člověk sám v „zapomeň!“ cele se vnoří, modly dnů minulých, nepravý chrám, v duši své na vždycky boří. 50 Života čásť je skončena pak, zkad se jen vzpomínky chvějí – ale ta půda jich, plody i brak, zorána k novému ději. Kraj leží přede mnou. Řady těch brázd znovu se osejí, zvláčí: zrno ať v pole či v duši jdeš klást, plod kéž ti, druhu, je sladší! 51
Básně v knize Na zemi:
  1. NA ZEMI.
  2. PRAKTIKANT.
  3. MLADÝ ÚŘEDNÍK, KTERÝ SE NEDÁVNO OŽENIL.
  4. SRDCEM ČI ROZUMEM?
  5. PÍSEŇ STARÉHO MLÁDENCE.
  6. MANŽELÉ.
  7. NEZNÁMÉ!
  8. NAŠE DOBA.
  9. „PRINCEZNA“.
  10. JARNÍ KVĚTY.
  11. Z NAŠEHO KRAJE.
  12. JARO V MĚSTĚ!
  13. JE JARO!
  14. KOLEDOU!
  15. ŽENA – METEOR.
  16. SVĚTLO HMOTY.
  17. JDOU VĚKY KOLEM...
  18. KRAJ LEŽÍ PŘEDE MNOU.
  19. Z LESA.
  20. KVĚTEM JE TVÉ SÍLY VZDOR!
  21. V MÍRNÉM VZDUCHU TICHÝCH TRAV.
  22. SALVE MATERIA!
  23. „BARONŮM“ NAŠICH SPOLEČNOSTÍ.
  24. BLUDIČKY.
  25. ZA JARNÍHO RÁNA.
  26. JIŽ DÁVNO TOMU...
  27. DVĚ PŘÁNÍ.
  28. NAPOSLED?
  29. VŠECKO!
  30. NA VLNÁCH.
  31. MŮJ ŽIVOT.