XIX. Připomenutí.

František Matouš Klácel

XIX.
Připomenutí.

– Dokud čas máme, čiňme dobře všem, vzláště pak domácým víry. Gal. VI., 10.
Prudko, prudko tečou nám leta mládeže, Zdarma, zdarma hledať hráze ku zástavě, Stáří nám čelo zbrázdí, Zdorný zhasne život v oku. Ach! snad osmělená vůle ochabne nám, Snad své plápolavé světlo rozum ztratí, Vroucnosť srdce čilého Kůra snad ledová schladí. Bratři! tak bujarou sílu nemařme si, Křídlem prudkoletým mládeže znesme se, Tam kde vzor nedostíhlý, Cnostné vášni zasvěťme se. 35 Věk nám bujně pokud nezrušený kvete, Božnou možno pokud vůli vyplniti, Matce vlasti poslužme, Jevmež národové činy. Aj každou hodinou, srdce tlukem novým Vtíra smrť se ve nás, blíže se hrob šklebí, Platným nedleme v národ Stálou vrýť životem stopu. 36