V. Jedno ve všem.

František Matouš Klácel

V.
Jedno ve všem.

Nyní vidíme skrze zrcadlo v podobenství: tehdáž pak tváří v tvář. I. Cor. 13, 12.
Svět jest proměnný, v prostoře a v času, Jest v proudu věčném přítoku, odtoku, Vše měň se, okřívej a zas mři: Jedno je bez změny věčně stejné. Není pozemském obrazené v oku, Pojmouť rozumská snáha nevystačí, A důvtipem se nedomyslí, Uzře to víra jenom svčdomskásvědomská. To ctí ruměnná panna ve čistotě, Toť mládenecký cit činožížnivý Ve zápalu svatém zamysliv Krev lije tam na bojišti právném. 12 Plátoni božní, Kanti domýšliví Pracně v rozumské utvořujou slovo, Mozarti, Angeli, Schilleři To vtělujou jmenujíce krásu. HleďHleď, tam lahodný jest jedový kalich, Tam kříž umučný sláva triumfová, A ozdobou je pouto, za to – Všem všudy věčně a jedno jsoucí. 13