XXXIII. Boj neviditelný.

František Matouš Klácel

XXXIII.
Boj neviditelný.

Bděte, nebo protivník váš ďábel jako lev řvoucý obcházý hledajehledaje, kohoby sežral, jemužto odpírejte sílní v víře, vědoucevědouce, že se též utrpení tomu, kteréž na světě jestjest, vašemu bratrstvu děje. I. Petr. V., 8–9.
Boj vede věčně dobro s peklempeklem, Anjelé s ďábly a cnosti s hříchy. – Aj tamo hleďtehleďte, jak se zločinstvo S právem rvou o trůn a vládu. Juž svalené zlosynstvo zdýchá, Juž zmožené kleje strašně peklo – Právo se klouzlo, zmoh se Satan zas, Vítěztvím chlubí se peklo. ZhůruZhůru, o zhůru! právo schop se, Ďáblu vyder znovu žezlo vlády – Povstalo právo, válčilo mocněmocně, Silný vítězil zas ďábel. – 57 Tuť nebe pláče slzu hořkou, Peklo tu řechce ve smíchu hrůzném – Právo do pout ze pomsty ková zas, Z tužších nežli dříve článků. Ejhle co tam se slunce temní? Záře a blesk se jeví nesnesný, Klaňte se trůny, trň světe bázní, Bůh silný jeví se tvorstvu. Knížeti pekla Bůh pokývnul – Ďábli hynou, třese Belzebub se, Hlas ale věčný po světě zahřměl: Vítěztví konečně právu. 58