MADAME MÈRE.

Josef Svatopluk Machar

MADAME MÈRE.
Je tělem z těla mého. Matkou zovou mě vděčně jeho rty. Svět cítí snad, že místo srdce kouli kanonovou ve hrudi nese. Já vím: má mě rád. Byl hochem – vidím jej tak posavad – ne jak mí druzí – s tváří olivovou a divných očí samotna vždy stát a za mráčky zřít, kterak slavně plovou... Můj hoch, můj císař! Jen by pamatovat měl na čas příští... Vždyť se... těžko říci... Sám peníze by neměl rozhazovat a choutky Josefiny měl by stříci a Paulettě by – – – vždyť se může státi – – Chraň, Madono, jej a vy všichni svatí! 18