V ZÁKOUTÍ DĚJIN.

Josef Svatopluk Machar

V ZÁKOUTÍ DĚJIN. (1813.)
Už po boku šavlička, už je helma na té hlavě – zaplakala Anička, zaplakala usedavě: Až já budu kolíbat, kam mám myslit, duše zlatá? Až se bude dítě ptát, co mu říci, kde je táta? Neplač, každá slzička pálí duši moji žhavě, tíží víc než šavlička, než ta helma na mé hlavě. Za hory a za řeky v nějakou tu cizí pláni, někam ve kraj daleký posílej své vzpomínání. 190 Našemu pak dítěti řekni, cizí děti že si sráží švestky se snětí bílou kostí táty kdesi. 191