V cizině.

Emanuel Miřiovský

V cizině.
Po severu nahých skalách toulala se píseň sirá, poslal ji tam vzdech můj těžký, těžší než meč Angantyra. Zabloudila v pustých horách, mezi divou zvěří zněla, od skaliny ku skalině, roztoužená, rozsmutnělá. Unášel mne koráb k vlasti po větru a po kompase, jásot zachvěl ňadry mými – sirá píseň vrátila se. Vrátila se plna něhy, vroucná, něžná, mocná, sladká, líbal jsem ji, jak v den první nevině své líbá matka! 33