Na vrcholku hory.

Emanuel Miřiovský

Na vrcholku hory.
Tak tu ležíš v snivé tíšitíši, rodný kraji, přede mnou, tepot žil tvých sluch můj slyší i tu hudbu dojemnou, jež mne často uspávala, ve dnech strasti těchy dala – rodný kraji můj! Znám ty zvuky plné vnady od hvozdů a od mýtin, kolébaly věk můj mladý, vábily mne v jezer klín, ve tvých kouzel sladké sponyspony, v kapradí a mech tvůj vonný – rodný kraji můj! Jeden zvuk však mocnou silou o mé ucho zavadil, písně notou přespanilou v celou duši mou se vlil, první českou dals mi větu, nejkrásnější ze všech světů – rodný kraji můj! 57 První větu, píseň prvou, první pro vlasť nadšení, v tvaru slzy mezi brvou první pro ni kvílení; v tomto zvuku celý tonu do poslední chvilky skonu – rodný kraji můj! 58
Básně v knize Nové básně (in Spisy Emanuela Miřiovského, svazek 3):
  1. S pánem Bohem!
  2. U lesa.
  3. U mlýna.
  4. U jiného mlýna.
  5. Skalní král.
  6. V lesích lužnických.
  7. Cestou.
  8. Zvoní klekání.
  9. Ve vlaku.
  10. Na moři.
  11. Před bouří.
  12. V cizině.
  13. V klášteře.
  14. U hnízda.
  15. Za deště.
  16. Za bouřky.
  17. Vesnička hoří.
  18. Slepý žebrák vypravuje:
  19. Na zříceninách hradu.
  20. Boží muka.
  21. Na vrcholku hory.
  22. Naše víska v chudobné hor skrejši
  23. Černá hodinka.
  24. Na vorech.
  25. Petr.
  26. Ballada o mlýně.
  27. Odvedený.
  28. Staročeská romance.
  29. Sami.
  30. Resurrexi.
  31. Jarní.
  32. Z jara.
  33. Jarní naděje.
  34. List člověka, který včera umřel.
  35. Elegie.
  36. O vánocích.
  37. Soucit.
  38. Vlasti.
  39. Na Sněžce.
  40. Šumavě.
  41. Pražské zvony.
  42. Mrtvola zimního krále.
  43. Prapor.
  44. Naše řeč.