Vlasti.

Emanuel Miřiovský

Vlasti.
Čechy, Čechy, kolébko má, moje sílo, lásko, nebe – hříšnýma mám líbať rtomartoma, převznešená země, tebe? Lem tvých šatů – strmé hory, závoj tvůj – ty mlhy šedé, myšlenky tvé – bez pokory hrdých mužů tváře bledé. Čechy, Čechy rozplakané! Deště tvé jsou slzy dětí, bouře tvé jek zoufalosti otroctví to ze zajetí. Slunce tvé je shaslá sláva, měsíc tvůj plá za zemřelé, hvězdy tvé jsou lampičkami po hřbitovním po kostele. 109 Čechy blátem poházené, řetězy tvůj vítr skučí, jenž se od hor k dolům žene, ale lásce neodučí. A tvá Bílá Hora pláče, žal se toulá po národě, ale Blaník zbudí spáče velkou písní o svobodě! 110
Básně v knize Nové básně (in Spisy Emanuela Miřiovského, svazek 3):
  1. S pánem Bohem!
  2. U lesa.
  3. U mlýna.
  4. U jiného mlýna.
  5. Skalní král.
  6. V lesích lužnických.
  7. Cestou.
  8. Zvoní klekání.
  9. Ve vlaku.
  10. Na moři.
  11. Před bouří.
  12. V cizině.
  13. V klášteře.
  14. U hnízda.
  15. Za deště.
  16. Za bouřky.
  17. Vesnička hoří.
  18. Slepý žebrák vypravuje:
  19. Na zříceninách hradu.
  20. Boží muka.
  21. Na vrcholku hory.
  22. Naše víska v chudobné hor skrejši
  23. Černá hodinka.
  24. Na vorech.
  25. Petr.
  26. Ballada o mlýně.
  27. Odvedený.
  28. Staročeská romance.
  29. Sami.
  30. Resurrexi.
  31. Jarní.
  32. Z jara.
  33. Jarní naděje.
  34. List člověka, který včera umřel.
  35. Elegie.
  36. O vánocích.
  37. Soucit.
  38. Vlasti.
  39. Na Sněžce.
  40. Šumavě.
  41. Pražské zvony.
  42. Mrtvola zimního krále.
  43. Prapor.
  44. Naše řeč.