Sv. Václav.

Jindřich Šimon Baar Vilém Bitnar Sigismund Bouška Xaver Dvořák Josef Florian František Holeček Vladimír Hornov Jan Ev. Hulakovský Adam Chlumecký František Chramosta Martin Chudoba Josef Jasanovič Jan Ježek Josef Kalus Antonín Knotek František Kohout Julius Alois Koráb Karel Th. Kotrouš Karel Kraus František Kyselý František Leubner Karel Dostál-Lutinov Mikuláš Maršálek Martin Medňánský Ferdinand P. Místecký Josef Mottl František Novák Jan Evangelista Nečas Antonín Pavelčík Jakub Pavelka Jaromír Stanislav Pavlík Alois Potěhník František Richtr Jaroslav Rouček František Skalík Karel St. Smutný Rudolf Strupavský Jan Spáčil-Žeranovský Jan Svárovský Antonín Sychrovský Josef Šimon Josef Šorm Otakar Tauber Antonín Travěnec Sigismund Uttenrodt ze Scharfenbergu František B. Vaněk Josef Vejchodský Jan Vondrášek František Walzel Prokop Zaletěl František Žárovský

Sv. Václav. (Oltářní obraz v kathedrale královéhradecké.)
Smavé slunko k západu se kloníc lilo celé proudy světla, jasu, romanskými okny v prostor chrámu, jako kdyby svojím políbením kamenné zdi chtělo pozlatiti, jako kdyby úsměvem svým sladkým zaplašiti chtělo šeré stíny, dřív než samo v neznámou tůň klesne. Zlaté střely jeho v modrá očka andílkům se bez milosti vbodly, že si musili je rychle zastřít přirozenou clonou hebké řasy; Máti Boží políbily v líci, vynutily na rtu jemný úsměv, s Jezulátkem bez bázně si hrály, honíce se v žertu rozpustilém po ručkách i nožkách boubelatých. [196] Pak se rychle svezly ku knížeti, jenž tu sám dlel v tuto pozdní dobu, ozářily jeho kadeř plavou, ozářily korunu mu zlatou. Dlouho klečel před obrazem Panny svatý Václav, český vojevoda, díky vzdával nebi, Matce Boží, díky za to, že zas plná shoda mezi ním a bratrem Boleslavem, že z té shody lepší časy vzejdou drahé vlasti, Čechám milovaným. V dnešní den smír zpečetěn byl slavně: Boleslavův syn, jejž při křtu držel na svých loktech, – smíru rukojemstvím. Viděl již to malé símě Krista, které vseli bratři ze Soluně v českou půdu, jemuž první vláhu poskytla krev Ludmilina svatá, zřel to símě, v mocný strom jak vzrůstá, kořeny své kterak všude šíří, ratolesti všude rozprostírá, snětí plné zeleného listí, plné smavých květů, zlatých plodů. Byl tak šťasten, bylo mu tak blaze. A v tu chvíli myšlénka se divná zrodila v něm náhle, hodná věru hlavy knížecí i hlavy světce. Korunu, jež věnčila mu skráně, s hlavy sňal a na oltář ji vložil, k obrazu vznes’ svoje oči jasné, modlitbou se zbožnou rety chvěly: „Nepohrdej, Matko, tímto darem vděčnosti mé, jest to důkaz skrovný. To, co poutalo mě k této zemi, 197 kladu v oběť, Matko, k Tvojim nohám, chci být zcela Tvým a Tvého Syna. Naposled skráň zdobilo mi zlato, naposledy šarlatem a kmentem dnes jsem obláčel se ve svém žití. Ať zří bratr lásku moji všechnu! Jemu korunu dám a s ní vládu, zítra on se stane pánem Čechů, já pak horlivým jen sluhou Krista. Jimž jsem vládl, sloužit nyní budu, rozkazy své zaměním teď v prosby, a kde prosby moje budou marny, přidám slz a dříve neustanu, až je všechny v jedno stádo svedu, až je všechny odevzdám v Tvou náruč“.náruč.“ Oživnuly náhle na obraze rajských duchů usměvavé tváře, zašuměli svými perutěmi, a v jich středu Matka Spasitele zázrakem se k světci snesla níže, pohlédla naň svojím jasným zrakem, promluvila k němu sladkým slovem: „Přijímám tvůj dar, ó synu drahý, nezůstanu dlouho zaň ti dlužna; v odměnu ti korunu dám lepší, dřív než bratr tvou zvát bude svojí“.svojí.“ Zašuměla zase zlatá křídla; jak se snesla, tak zas na perutích andělských se brala v nebes stany Matka Boží, Jezulátko v rukou. S úžasem zřel Václav za tím zjevem, vztáhnul za ním ruce v němé touze, by se dotek’ aspoň roucha lemu, aby aspoň jedním políbením poceloval Ježíškovu ručku. 198 Nestihl již zazračného zjevu, ruce jen se k výši vztahovaly, zraky jen se upíraly v nebe, tvář jen nadpozemským jasem plála. S novým jitrem zlíbala zář slunce v dveřích chrámu mrtvé tělo světce. 199 XXXXIII. OTAKAR TAUBER. Nar. 8. prosince 1872 ve Veselí u Litovle na Mor. – Bohoslovec v Olomouci.
Básně v knize Pod jedním praporem:
  1. Katolickým básníkům!
  2. Z „Chodských písní“.
  3. Tubalkain.
  4. Jubal.
  5. Sarah.
  6. Hagar.
  7. Sníh.
  8. Maria u hrobu.
  9. Sacerdos.
  10. Panem de coelo.
  11. Cestou života.
  12. Po ukončení překladu „Snu sv. Jana“.
  13. Milosrdné sestry.
  14. Pláč dítěte.
  15. Panně Montserratské.
  16. Triumf Kristův.
  17. Živé pochodně.
  18. Útěcha.
  19. Ve zbořené kapli.
  20. Myšlénka letí...
  21. Ballada o sochaři.
  22. K nebi!
  23. Svatební pochod.
  24. Naše dědictví.
  25. Vexilla regis prodeunt.
  26. Vzkříšení.
  27. Hoří!
  28. Zaječí král.
  29. Kouzla noci svatojanské.
  30. Slepému pěvci.
  31. Tajemná růže.
  32. Hvězdám.
  33. In tenebris.
  34. Ženci v cizině.
  35. Nové době.
  36. Dítkám odrodilců.
  37. Přísloví.
  38. Bouře.
  39. Touha, život, srdce.
  40. Mateřská láska.
  41. Dětský popěvek.
  42. První noc.
  43. Požehnaný.
  44. Hymna proudů.
  45. Chaloupka.
  46. Vánek.
  47. Mezi dětmi.
  48. Bůh – nejvyšším sochařem.
  49. Láska mateřská.
  50. „Lilja“.
  51. Ballada o skřítku.*)
  52. Kristus před křížem!
  53. Pod obrazem sv. Cecilie.
  54. Laudate Dominum...
  55. Žalm z Babylonu.
  56. Coelestis urbs Jerusalem!
  57. De profundis.
  58. Legenda.
  59. Písnička.
  60. Neodpírej zlému!
  61. K Bohu.
  62. Vynálezce.
  63. Zvěstování Panny Marie.
  64. Vzdechy utlačených.
  65. Písnička.
  66. Ave maris stella!
  67. Chcete, bych vám písně zpíval...
  68. Z mojí cesty za slávou.
  69. Ve starém chrámu.
  70. Nálada v smutném dni prosincovém.
  71. Když přišla půlnoc...
  72. Do školy!
  73. Audience.
  74. Anděl.
  75. Touhy.
  76. Z cyklu „Mezi prací“.
  77. Osculetur me osculo oris sui, quia meliora sunt ubera tua vino.
  78. Vox dilecti mei: ecce iste venit saliens in montibus, transiliens colles.
  79. Columba mea in foraminibus petrae, ostende mihi faciem tuam.
  80. Dilectus meus mihi et ego illi.
  81. In lectulo meo per noctes quaesivi, quem diligit anima mea: Quaesivi illum et non inveni.
  82. Capilli tui sicut greges caprarum, quae ascenderunt de monte Galaad.
  83. Veniat dilectus meus in hortum suum et comedat fructum pomorum meorum.
  84. Vexilla Regis.
  85. Znělka.
  86. Píseň labutí.
  87. Má naděj.
  88. Meditace.
  89. Vánoční.
  90. Zlá myšlénka.
  91. Mé srdce.
  92. Zelený čtvrtek.
  93. Sen jara.
  94. Jedno!
  95. Nad květem lotosu.
  96. Agar.
  97. Dvě hrušně.
  98. Můj první honorář.
  99. Ghazel.
  100. Písnička o mojí kaplánce.
  101. Naturam frustra!
  102. Efemerides.
  103. V čelo knihy básní věnovaných P. Marii.
  104. Hakeldama.
  105. Pláč Jidášův.
  106. Marnosť.
  107. Zapomeň!
  108. Dále!
  109. Na večer.
  110. Věř a miluj!
  111. Čechům.
  112. Sv. Václav.
  113. Nad otevřeným hrobem.
  114. Před nocí.
  115. Ježíš – Slunce.
  116. Maria – Růže.
  117. Ztracené písně.
  118. Z lesa.
  119. Do rána v máji.
  120. Shledání.
  121. Loučení.
  122. Domovince.
  123. Co mě domů pudilo.
  124. Otčenáš.
  125. Dalek Slovače.
  126. Stráž na Slovači.
  127. Roh hlásného.
  128. V májové noci.
  129. Šípkové květy.
  130. Ó, doma byl bych rád!
  131. Boží muka.
  132. Nocturno.
  133. Smutná cesta.
  134. Dva topoly.
  135. Rorate, coeli!
  136. Fragment z denníku.
  137. Dvojí svět.
  138. Motiv podzimní.
  139. Družičkám o Božím Těle.
  140. Který lásku naši zdokonaliti ráčiž!
  141. Ze života kovkopů.
  142. Legenda.
  143. Jsem jak ten skřivan ubohý...
  144. Smrť Raffaellova.
  145. Pax vobiscum.
  146. Sonet vánoční.
  147. Zraněná láska.