U Vltavy.

Anna Vlastimila Růžičková

U Vltavy.
Pozastav se řeko stříbrotoká! Co nám věští šumy tvé posvátné? Bolem lkáš-li aneb plesem jásáš? Co tvé vlny praví blahodatné? Vímť já dobře, že to nejistota, Co ti ples i bolest v jednom činí; Neboť nevíš, máš-li uvěřiti, S tebou dítky-li tvé dobře míní. Nebuď tedy déle v pochybnosti: Hle, již opět věrní znají tebe, A již nikdy tebe neopustí, Citem vřelým vnuklo jim to nebe. Nuže, plyň jen, o plyň dále v plesu, Místa svatá pozdrav na své pouti, Pozdrav hory, doly, ptactvo lesů, A na nás hleď často zpomenouti. 3