Pomněnka na Závist.

Pomněnka na Závist.
Slunce ještě kryjí hory šedé, Prahu vůkol ještě jímá sen, Však již valí se co včelek roje Četná společnost ze brány ven. Dítky to té krásné, slavné země, Jimž je chloubou slouti Čechů plémě. Smích i žert jich kroky doprovází, A přec slušnost všady panuje, Radost, ples se jeví v každé tváři, Vše se zná a vše se miluje. Láska pojí toto jaré plémě, Ježto vychovala slavná země. Slavíček, jenž v keři hlučně zpíval, Pojednou svůj krásný tají hlas, 51 Poslouchá, pozná však zvuky známé, A radostně počne pěti zas. Též i oni hlas slavíka znají A s ním živě vlast svou opěvají. A tu hle! již pouti cíl jim kyne, Háječku je vítá šumný ples, Větvinka se k větvi sklání, šeptá, Známé zvuky slyšeti tu dnes. Společnost pak tam na vršku stojí, V krásné vyhlídce své zraky kojí. Na protějším břehu skvělá záře, V té pak záři kněžka spanilá, Tvář se její blaze pousmívá, Slavně kyne česká Thalia. Blahá slza v oku jí se třese, Tu již každý srdce v stříc jí nese. Avšak k večeru již den se chýlí, Čas již volá zase k odchodu, Pevná loď je v svoje luno jímá, A již plyne s nimi k domovu. Ptáček, jenž tu ve větvinkách spává, Háj i krajina jim „s Bohem!“ dává. 52 Mlha večerní již kraje halí, Vltavy však svítí stříbrolesk, A na obloze se rozestírá Svatou září slavně hvězdný blesk. Lahodně větýrek tichý vane, Luna jasná převelebně plane. V srdci všech tu vzniká blaho vroucí, Duch se vznáší v nebes výšinách, Zaleskne se v oku slza skvoucí, Utkví na vlastenských lučinách. Rajský pocit duše všech provívá, Když se píseň: „Domov můj“ tu zpívá. Vyšehrad se blíží – místo svaté – Smích tu ztichne, vážná píseň zní, Předků slavných ono sídlo zlaté S úctou jenom pozdravit se smí. Písní zvuky kol se rozléhají, Ejhle z hory zpět se ozývají. Nemysli, že ozvěna to pouhá, Hlas to otců slavných zavznívá, Znajíť oni lásku dítek svojích, Rajský ples jim duší provívá. 53 Proto že svých dítek lásku znají, Laskavě se jim též ozývají. Tu však již je Praha v Iůno jímá, Každý spěchá, by mu šťastný sen Ještě jednou kouzlil ony krásy, Jež mu bylo patřit celý den. Ještě rukou srdečné podání, „Dobrou noc!“ a „na brzké shledání!“ 54