Vzdechy.

Anna Vlastimila Růžičková

Vzdechy.
Jitřenka když tmavé noci V políbení ,s Bohem!‘ dává, Na mé oči pak se snížíc Se spánkem je rozžehnává: Jak se tkne jich křídlem svojím, Jest On prvním vzdechem mojim. Když pak vzešlo slunce zlaté, Blažíc zemi svojím bleskem, Jeví se před zraky mými Obraz Jeho růžným leskem. A od rána po den celý O Něm srdce myslet velí. Když pak hvězdy v rouchu zlatém Po nebi se rozprostřely, Ztichnul hluk i šumot denní, Ptactva písně oněměly: 70 I já měním v spánek bdění, O Něm jesti moje snění. Věru myslím, že až jednou Přestanu na světě žíti, Ještě bude v mrtvém těle Živé srdce pro Něj bíti. A ta kvítka na mém hrobě O Něm budou šeptat sobě. 71
Básně v knize Básně:
  1. Důvěra v Boha.
  2. U Vltavy.
  3. Přání.
  4. Políbení.
  5. Na lunu.
  6. Očekávání.
  7. Hvězda.
  8. U potůčka.
  9. Šťastné okamžení.
  10. Praha.
  11. Vzdálená.
  12. Výrok bohyně.
  13. Stesk.
  14. Lásky bol.
  15. Anděl strážce.
  16. Dny dětinství.
  17. Sláva Čecha.
  18. Má vlast.
  19. Sen.
  20. Trojné kvítko.
  21. Krásná zem.
  22. Blaho života.
  23. U hrobu vlastenky.
  24. Pomněnka na Závist.
  25. Dobrou noc!
  26. Ozvěna.
  27. Útěcha.
  28. Zdání.
  29. Upokojení.
  30. Vzdechy.
  31. Žádost.
  32. Manželova opička.
  33. Otče náš!
  34. Naděje.
  35. Dub a růže.
  36. Myšlénka.
  37. Srdce.
  38. Tvé oči.
  39. Trojí láska.
  40. Spokojenost.
  41. Změna času.
  42. Pražanův ples dne 27. února 1856.