Šťastné okamžení.

Anna Vlastimila Růžičková

Šťastné okamžení.
Jak jest volno duši v dechu máje, Po tuhé když zimě prvně vane, A to první objeví se kvítko Přejným nebem oku pro slast dané: Tak mi bylo volno v okamžení, Když jsem krásnou vlast počala znáti, Když jsem vyřkla v sladkém opojení Poprvé to slovo: „drahá máti!“ Dlouho srdce kryté bylo ledem, Dlouho v duši černá tma jen byla, Avšak hlas mne boží zbudil ze sna, Mžitkou černá mrákota se skryla. 20 Nyní, kdyby živlové se shlukli, Neporuší více lásku moji; Nižádná již nezvrátí ji zloba: Svatým citem duše má se kojí. Pevně stojím v svatém setrvání, Věčně chci se k vlasti drahé znáti, Žádný jiný nevábí mne poklad, Jen když zvolat mohu: „drahá máti!“ 21