Žádost.

Anna Vlastimila Růžičková

Žádost.
Kýž by možná bylo, Každé děvě české Vládnout stými hlasy, Aby opěvala Vlasti své nebeské Čarodějné krásy. Jedním hlasem pěti Nikdy nepostačí; Zřím to k svému hoři, Jeden hlas že mizí, Jak šum vlnky jedné Ve velikém moři. Jedním hlasem pěti Nikdy nepostačí, Neboť ten tak mine, Jako když na lukách Mezi tisícemi Jedno kvítko zhyne. 72 Jestliže ve krásu, Jež mě nadechnula, Toužný zrak se noří, Aj, tu čarnou mocí Z jediné té krásy Sto se jiných tvoří. Předce však je lépe Jedním hlasem pěti, A veškeré cnosti, Seč jen síla stačí, Vlasti věnovati, Než žít v nečinnosti. Neboť jako moře Nad svou vlnkou pláče, Louka pro své kvítko, Tak i vlast má kvílí Jak upřímná máti Pro netečné dítko. 73
Básně v knize Básně:
  1. Důvěra v Boha.
  2. U Vltavy.
  3. Přání.
  4. Políbení.
  5. Na lunu.
  6. Očekávání.
  7. Hvězda.
  8. U potůčka.
  9. Šťastné okamžení.
  10. Praha.
  11. Vzdálená.
  12. Výrok bohyně.
  13. Stesk.
  14. Lásky bol.
  15. Anděl strážce.
  16. Dny dětinství.
  17. Sláva Čecha.
  18. Má vlast.
  19. Sen.
  20. Trojné kvítko.
  21. Krásná zem.
  22. Blaho života.
  23. U hrobu vlastenky.
  24. Pomněnka na Závist.
  25. Dobrou noc!
  26. Ozvěna.
  27. Útěcha.
  28. Zdání.
  29. Upokojení.
  30. Vzdechy.
  31. Žádost.
  32. Manželova opička.
  33. Otče náš!
  34. Naděje.
  35. Dub a růže.
  36. Myšlénka.
  37. Srdce.
  38. Tvé oči.
  39. Trojí láska.
  40. Spokojenost.
  41. Změna času.
  42. Pražanův ples dne 27. února 1856.