Trojné kvítko.

Anna Vlastimila Růžičková

Trojné kvítko.
Na lilii pohleď v rouchu sněžném; Hrdě pne se svatá nevinnost V těle nad ostatní kvítka něžném: Na zem tuto z nebes přišlý host. Tu zas růže v celé svojí kráse, Rosou ranní v perlách posetá; Kouzelný to zjev ti býti zdá se, Duch tvůj toužebně ji obletá. Avšak ještě jeden zve tě k sobě Kvítek skromný, ale spanilý: Sličnost svou pod lístky skrývá tobě Fialka, ten kvítek přemilý. Dívko hleď, bys květla vždy co růže, V nevinnosti jako lilie, Skromná jak jen fialka být může: A jsi právem dcerou Slávie! 44