Hodiny bijí

Xaver Dvořák

Hodiny bijí
Vážný, slavnostný zvuk, odkuds z daleka poloznámý, kdosi jako by vnuk’ dávna vzpomínku, sen, který’s prožil, tak tě to mámí, včera, předvčírem, kterýs den. Včera, předvčírem as, či snad léta už minulosti, teprv jak by dnes has’ blaha poslední vzdech s těmi, které hroby už hostí, zní to nejdražším z ech. Slavná hodina snad, nevím, která to byla v žití, ta, jež znala mě hřát? pro niž břímě jsem nes’? bez níž těžko, nemožno býti? přec jen dohasla dnes. Hvězdy vyhaslé svit, jenž se prodíral roky, roky, posléz vyšleh’ přec, kmiť a zhas’ před zraky teď... kolem zaševelily kroky... zašly v minula šeď... 18 Smutku veliký klid uleh’ tíživě, těžce na mě, pocit horoucí sstyd’, ret zněm’ – není co říc’, a mé slzy prolité klamně, schnou, schnou pomalu v nic. 19
Básně v knize Věčné touhy:
  1. Sám a sám
  2. Pax
  3. Hřbitov
  4. Úsvit smrti
  5. Po hříchu
  6. Hodiny bijí
  7. Obět
  8. Královně máje
  9. V opojení
  10. Kdy?!
  11. Zda přijdeš?!
  12. Pietas
  13. Marnost nad marnost
  14. Je lehko mi...
  15. Požívání Boha
  16. Agnus
  17. In Parasceve
  18. Hrob Boží
  19. Jarní
  20. Loretánské zvonky
  21. Rozkoš svrchovaná
  22. Holubičko!
  23. Přijď!
  24. Se Svaté Hory
  25. Věčný přerod
  26. Proč?!
  27. Neděle v lese
  28. V resignaci
  29. De profundis
  30. Růženec
  31. Pater noster
  32. Ve vyhnanství
  33. V tvé blízkosti
  34. Znáš ten kraj?!
  35. Má duše
  36. Při slavném průvodu Královny Montserratské
  37. V adoraci
  38. Co zbylo mi!
  39. Vzdech