Má duše

Xaver Dvořák

Má duše
Čím, má duše, čím jsi chorá! – – Není nad ní ubožejšího tvora: S výsostí neznámých klesla do bahna lidství; přece se vznesla nad močál, hladinu jako květ leknínu; vznesla se a do světla celičká rozkvetla; jak vodní lilije bílá je! Však vedrem znáhla všecka teď na slunci zprahla, celá se kloní, mšic rojí se po ní, mšic žravých, myšlenek nectných a žádostí, kterých se nemůže, nezhostí, ať jen se zmítá třtinou močálu nad hlubinou, nikdo jí na pomoc den a noc! 73 Nepřijde-li na ty příval Tvé milosti, Duchu svatý, prská, jež by je smetla?! snad by zas sladce kvetla, zářící jako dřív milosti Tvojí div: vůní by všecko opojila, Boha by přemohla její síla, Boha i nebe i svět bílý květ. Snad by pak ruka zbodaná, krásně krvavě zkropená, od kříže se odpoutala, ji utrhla, měkce vzala, s láskou, hořící v oku, do krvavého svého boku by ji vetkla před celým světem, by se ozdobila jejím květem, až se vrátí, země host, pro věčnost! 74
Básně v knize Věčné touhy:
  1. Sám a sám
  2. Pax
  3. Hřbitov
  4. Úsvit smrti
  5. Po hříchu
  6. Hodiny bijí
  7. Obět
  8. Královně máje
  9. V opojení
  10. Kdy?!
  11. Zda přijdeš?!
  12. Pietas
  13. Marnost nad marnost
  14. Je lehko mi...
  15. Požívání Boha
  16. Agnus
  17. In Parasceve
  18. Hrob Boží
  19. Jarní
  20. Loretánské zvonky
  21. Rozkoš svrchovaná
  22. Holubičko!
  23. Přijď!
  24. Se Svaté Hory
  25. Věčný přerod
  26. Proč?!
  27. Neděle v lese
  28. V resignaci
  29. De profundis
  30. Růženec
  31. Pater noster
  32. Ve vyhnanství
  33. V tvé blízkosti
  34. Znáš ten kraj?!
  35. Má duše
  36. Při slavném průvodu Královny Montserratské
  37. V adoraci
  38. Co zbylo mi!
  39. Vzdech