Hrob Boží

Xaver Dvořák

Hrob Boží
Tu v prostřed svěc, jež bílou záři lijí, a v květů vůni, jako v agónii jež oddychují, za bílý náhrobek se monstranc výší svým bílým závojem tmy do cypřiší, jež podobny jsou sluji. Jak srdce zbledlé smrti políbením tam hostij, která Bůh jest posvěcením, se skryta tají; tu, zsinalý, On tiše odpočívá a přes Něj mystický níž závoj splývá a Serafíni lkají. Je přísný první zákon Všehomíra, i Bůh, zdroj života, hle, také zmírá, týž osud všeho; nad naším losem nebe zatmívá se a skála puká, zem se třese v žase; táž výše Výkupného! Pak Sabbat velký, sladký, nekonečný, co za ním je? Den třetí věčný? či noc jen míru? – – Má naděj sladká a má láska zkvetla a v srdci probodená ruka světlá mou pozvedala víru. 40
Básně v knize Věčné touhy:
  1. Sám a sám
  2. Pax
  3. Hřbitov
  4. Úsvit smrti
  5. Po hříchu
  6. Hodiny bijí
  7. Obět
  8. Královně máje
  9. V opojení
  10. Kdy?!
  11. Zda přijdeš?!
  12. Pietas
  13. Marnost nad marnost
  14. Je lehko mi...
  15. Požívání Boha
  16. Agnus
  17. In Parasceve
  18. Hrob Boží
  19. Jarní
  20. Loretánské zvonky
  21. Rozkoš svrchovaná
  22. Holubičko!
  23. Přijď!
  24. Se Svaté Hory
  25. Věčný přerod
  26. Proč?!
  27. Neděle v lese
  28. V resignaci
  29. De profundis
  30. Růženec
  31. Pater noster
  32. Ve vyhnanství
  33. V tvé blízkosti
  34. Znáš ten kraj?!
  35. Má duše
  36. Při slavném průvodu Královny Montserratské
  37. V adoraci
  38. Co zbylo mi!
  39. Vzdech