ÚNOR

Jaroslav Kolman Cassius

ÚNOR
Jak hučí únor jako vzteklý úl, který se pominul svou jarní žízní. Šat zimy rozerval, leč dosud nerozdul cár mraku, kterým bledé slunce trýzní, jen cloumá závojem, milenec příliš prudký, a pije hltavě úsměvů chorých zář, ty krátké záblesky a dlouhé smutky, jak zatmívá se znásilněná tvář. Ne, líbat neumí a lásku nezná, mučil se příliš v nocích lednových, 17 kdy hladový a vystydlý a tich těšil se příliš na polibky března, na plodné pláče dešťů dubnových, vzlykajících už v kasematách zimy svůj sen dnů květnových, který se líh’ v žalářích zim za ploty ostnatými. 1945
18
Básně v knize Nůž na stole:
  1. I. Já nevím, čí hýčká tě klín
  2. II. A někdo snad, až v příští čas
  3. Už noc se krátí,
  4. ÚNOR
  5. K RÁNU
  6. NAPROTI
  7. NEROBTE SVĚTY
  8. MLÁDEŽI 1945
  9. POSLEDNÍ MILOST
  10. VÝSTRAHA
  11. HLEDÁ SE STRÁŽCE
  12. PROČ ZARPUTILE
  13. Tak psáti ze sna, básně ze sna,
  14. A snad se bude ve snu snít mi
  15. Anebo psát své verše ráno,
  16. RŮŽE PO TMĚ
  17. ZAPOMENUTÉ SNY
  18. NÁMĚSÍČNÍ
  19. ZABIJEČI ZVONŮ
  20. KONĚ V NOCI
  21. UVÍTANÍ
  22. V PASEKÁCH
  23. PRO DOMO SUA
  24. SILNICE V HORÁCH
  25. ZÁVĚŤ
  26. ZASTAVENÍ
  27. MĚSÍČNÁ NOC
  28. POSVÁTNÝ HÁJ
  29. KOČCE AVAŠCE
  30. MY OBA
  31. TEĎ VÍM
  32. A SNAD I TY
  33. TY MOŽNÁ NECHCEŠ
  34. A JSI-LI
  35. DOSUD JEN DOUTNÁŠ