PROČ ZARPUTILE

Jaroslav Kolman Cassius

PROČ ZARPUTILE
Nezapomeň, že do té chvíle, kdy navždy, navždy umlknem, ty mluvíš černě a já bíle, že do té chvíle oba lžem, a možná ty, který jsi černý, se také musíš bíle skvít a možná zradíš víc, ty věrný, ty necitelný, pravdy cit, ten pravdy cit, ten temnosvit. 32 Proč vinit brusy provinilé, když nůž se o nůž nabrousí a všecky nás, nás všechny zbylé, kat všech nás jednou zardousí? Proč přísně tak a zarputile, když v snách už nepoznáváš zem a konec, k němuž všichni jdem, je sudba temná v záři bílé? proč přísně tak a zarputile? 33