MĚSÍČNÁ NOC

Jaroslav Kolman Cassius

MĚSÍČNÁ NOC
V té jedné hodině, která má luny zář a otvírá se jako květ až k ránu, ležíš a bdíš. Teď vešel hospodář v svůj chlév, teď noc se otevřela Pánu. V té jedné hodině zní naladěn tvůj zvon jen jím, jen jeho magnetickým kmitem. Ležíš a víš: nic není nežli on, který tě prosakuje jako světlo sítem. A příliv tichý žene ze žil krev měsíci vstříc. A svět má holé stěny, tu jako kaple a tu jako chlév, chudobou právě čistě vybílený. 117 A mléko luny crčí jako v díž. Noc přežvykuje už jen v polospánku. Ležíš a bdíš, na ústech hebkou tíž hostie nebes jak políbení vánku a na zeď bílou, jako v svatostánku na oltář, měsíc staví oknem kříž. 118