UVÍTANÍ

UVÍTANÍ
Jitce H.
Ten konec není přec tak pustý, když zavede tě k mladým dnům a starý dům tě pozdraví dětskými ústy a starý dům má dívčí hlas a mladý kaštan jara svíce a starý muž se dívá v líce, kde mladých jar už hoří jas a rodný práh kytici dal ti dětskou dlaní a jako v snách to staré dítě hledí na ni, 105 jak rozkvet’ záhon vzpomínání, osívaný jen v dětských hrách, jak skutečný je, svěží, hustý, jak voní, kvete, září zas. Ten konec není přec tak pustý, když rodný dům má dívčí hlas. V Hlušících 20. května 1944
106