MY OBA

Jaroslav Kolman Cassius

MY OBA
My oba, do tmy schouleni, si čteme boha s tváří, tou mou se tvoje nebe dní a v blýskání mých soužení můj Spící v tmu mou září. A jako drzé tlapky tvé si na prsou mých hrají, snad také sny mé rouhavé se dotknou ve tmě noci své rtů, jež se usmívají. 129 I já snad září zahřívám sklep kosmu nekonečný, snad to, v čem s láskou přebývám a pelíšek svůj časný mám, je příbytek můj věčný. 130