VEČER VE STARÉM TERSTU.

Julius Skarlandt

VEČER VE STARÉM TERSTU.
San Cipriano s malebných střech spletí své obrysy do nebes modra kreslí. Na ztmělý dóm už holubi se snesli, v němž starý Řím památku svoji světí... Věk za věkem tu obnažuje stopy, zříš oltáře, jež domy truchle zdobí. Nad pronárodů kráčíš tady hroby, až ke sloupu, kde Sergiovo kopí. A bóra letí, chechtá se a kvílí. Teď kmit’ se maják v rej ten ostrým světlem. Jak obrovský za chvíli vzplane BetlémBetlém, Tergestum celé, čarný přelud bílý... 28