SLOKY MÁJOVÉ.

Julius Skarlandt

SLOKY MÁJOVÉ.
Jez došuměl a utich’ v olších mlýn, trať v daleku jak zlatý had se blyští; kouzelně vlají mlhy ze sítin a slunce směje se v červánků tříšti – Kraj jak by dřímal pod sklem růžovým, hrad v oblak ční a za ním skalin tesy; stoup’ k nebi výš’ modravý z chalup dým, zvon večerní se rozezpíval kdesi – Jde za stádem svým pastýř s pohoří, a na roh vydutý hrá píseň třesknou. Nad doubravou už luna v údol zří, kde rybníky se jako stříbro lesknou – Žluť pampelišek děti do věnců na louce vijí sedmikrásek s bělí. V les vonný mizí kroky milenců. A máje čarem chvěje se kraj celý! 56