POLEŇSKÁ LÍPA.

Julius Skarlandt

POLEŇSKÁ LÍPA.
U věže kostela stojí málem už čtyři sta let. Jaký to kolem ní přešel zapadlý dávno svět! Nad českou chalupou starou mateřsky větve pne, jiné zas vysoko zvedá až k báni červené... Věrně tak v lidu se dívá radosti, trud, i žal! A koruna její zpívá chorál svůj smírnysmírný dál... Dobrovský, „modrý pan abbé“, též v jejím stínu rád dlel, v ševelu listoví táhlém naslouchal bzukotu včel... v zahradu farskou pak vešel k besedě s přítelem svým. Nový den národu svítal červánkem růžovým... 26