MOTIV Z ABBAZIE.

Julius Skarlandt

MOTIV Z ABBAZIE. (PAMÁTCE JAROSLAVA VRCHLICKÉHO.)
V ten čaruplný moře kout tak rád ses často díval! V daleku viděls lodě plout, v rej vln jsi zřel a příval jak do skaliny strmé bil s „Madony Strážné“ sochou. Tam duch Tvůj znovu zazářil sil prchajících trochou, jak orel zas’ do výšin vzlét’, – by naráz klesl k zemi! Kdo blíž Ti byl, v Tvé tváři čet’ ten krutý smutek, němý, a slzu žhavou viděl plát’ v Tvém chrpou zkvetlém zraku. Pak domů ved’ Tvé kroky chvat dál od snů marných vraku... Když prvně šel jsem stezkou tam, kde na lávce Ty’s sedal, mně zdálo se... Tvůj přelud sám jak z šera by se zvedal, plášť vlající a bílý vlas za větru, moře hřmění, a odcházel za břehu sráz, v říš ticha.,.ticha... Zapomnění! 44