FIGURKA Z PORCULÁNU.

Julius Skarlandt

FIGURKA Z PORCULÁNU.
To dáma z rokoka je, útlá v pasu, má sukni vzdušnou, pestře květovanou. Růžemi čarnými jí tváře planou, rozvitu vidíš plných ňader krásu... A její úsměv! Pln je štěstí jasu, jak hlavu kloní, koketně tak, stranou. Plá zlatý vlas nad límce tmavou hranou. Žel... její ústka nevydají hlasu! Tak na mém stolku ve knih, tretek shluku, jak ku pozdravu pravou zvedá ruku, z časů už zašlých rozkošná ta žena. Kdys’ na půdě ji v haraburdí našli. To vlající už neměla víc mašli, a ruka levá – v půli přeražena! 31