VZDÁLENÁ VZPOMÍNKA.

Jiří Ruda

VZDÁLENÁ VZPOMÍNKA.
Nedělní dopoledne bylo podzimní a slunce mdlelomdlelo, z malátných oblaků tvář prodrati se marně pokoušelo. A myšlenky mé, zabloudilé vzpomínky, mí ptáci siví, v mé mládí zpět se sunuly a v klid můj zádumčivý. Pak ke klavíru bezděčně jsem used v divném zamyšlení a staré písně přehrával, v nichž vůně doby tlí a není. Šli „Tisíckrát tě pozdravujem“ zpívajíce, zbožní poutníci, družičky, ženy, babičky, šly na pouť hlučnou ulicí. Však lid, jenž po chodnících promenoval všudy, byl samý klobouk široký a karafiát rudý. „Na hutích z pecí prázdnota dnes zeje vyhaslá.“ A okna v ulicích se křikem otřásla. Já, synek pobožný, jsem k procesí se přidal, když Otčenáš se s výkřiky v rhytmických pausách střídal. – Ó mládí mé, v dalekých lesích pobožná je kaple ztracená s obrazem Marie – vzpomínka vzdálená, ba vzdálená. 19
Básně v knize Zahrady nadějí:
  1. NEDĚLNÍ SIESTA.
  2. MRAK.
  3. ÓDA NA MODRO NEBES.
  4. PODZIMNÍ MOTIV.
  5. SLUNCE NAD ZÁVĚJEMI.
  6. PÍSEŇ NA HRANICI.
  7. VZDÁLENÁ VZPOMÍNKA.
  8. KUPECKÝ KRÁM.
  9. KDYŽ SLUNCE VOLÁ...
  10. DŮVĚRNÁ CHVÍLE.
  11. V DALEKÉM LESE.
  12. BAREVNÁ OKNA.
  13. Z ISTRIE.
  14. PRO NEJSMUTNĚJŠÍ CHVÍLE.
  15. SPOLU JSME ŠLI, Ó DUŠE MÁ,
  16. VZKŘÍŠENÍ.
  17. POTOPENÉ ZAHRADY.
  18. VYZNÁNÍ.
  19. ŠŤASTNÉ VEČERY.
  20. CO VYPRÁVĚLA BOROVICE, KDYŽ HOŘELA V KAMNECH.
  21. KRAJINA.
  22. PÍSEŇ PRO MOU ŽENU.
  23. CESTA ZA MRTVÝMI.
  24. SLÁVA VESMÍRU.
  25. ÓDA KE CHVÁLE HUDBY.
  26. PŘED TIZZIANOVÝM OBRAZEM „ČERVNOVÁ NEDĚLE“.
  27. ZE STROMOVKY.
  28. SILNICE.