POSLEDNÍ SOUD.

Karel Horký

POSLEDNÍ SOUD.
Na mše jsem nechodil, zlořečil kutně, Bože, jsem veliký ničema... Bude to loučení po čertech smutné, až zubatá cinkne klíčema. Božínku, prosím tě, zmírni můj osud! Nezemru, přiznám se, ve víře, však bude-li v světěsvětě, jako je dosud, vem ohled na všechny kacíře. Než ortel vyneseš, postav je v řadu, dej si je vysvléci z košile, [120] zavolej felčary, zavolej radu, ať projdou kacíři v defilé. Svatého Petra pak laskavě vyzvi, ať sčítá na tělech modřiny, udělej bilanci, odečti jizvy, zlicituj od oka příčiny. Najdou-li felčaři s komisí spolu jedinou modřinu zhojenou, pak teprv, pámbíčku, šup s námi dolů, čerti ať mají z nás roštěnou! [121]