KARLOVY VARY.

Karel Horký

KARLOVY VARY.
Saisona je v plném proudu, na ulicích pestro, rušno, životem se rozkypěly slavné lázně karlovarské... Příval hostí bývá denně silnější a strakatější, přijíždějí ze všech končin, z Anglie i z Ameriky, jako by to neveliké, nepatrné město české, bylo vyvoleným koutkem, kde se všechny strany světa, sever s jihem, východ, západ, scházívají na rendez-vous... [39] Krajina je k zulíbání, obloha je jako safír, pozlacený teplým jasem, který padá v kolonadu... Vzácní hosté ze všech končin, hovoříce cizí řečí, s poháry se tlačí k vřídlu, kde je taká mačkanice, že by jabko nepropadlo... Vzácní hosté ze všech končin div že se tu neseperou o tu sklenku horké vody, pouhé, horké, české vody... Každý zdvihá pohár výše, chtěje z vřídla dřív se napít, všichni křičí, povykují, resolutně žádajíce, by jim bylo vyhověno... Jsou tu věru jako doma, zdomácněli v malé chvilce... Nikdo by to ani neřek’, jak ti ztuhlí Angličané, horkokrevní Italové, zamyšlení, skoupí Turci, Rusi, Němci, Francouzové, Švédové – a bůh ví, kterak ještě všichni jmenují se – [40] nikdo by to ani neřek’, že těm cizím, vzácným hostům tolik chutná jeden doušek prosté, horké, české vody... Všichni křičí, povykují, celé davy nových hostí s poháry se hrnou k vřídlu, hovoříce divnou řečí... Již je konec... Již je konec... Všichni jsou již napojeni... Dosti dlouho trvalo to, nežli všecky žaludky ty, cizozemské, drahé, vzácné, propláchnuty byly vodou... Ukojeni vzdalují se cizozemští vzácní hosté, ticho zase kolem vřídla, jenom ještě jeden člověk, stařeček to s bílou hlavou, sežloutlý a zhublých tváří, nesměle se blíží k vřídlu, pohár drží v chabé ruce, která chorobou se třese... Stál tu jistě přes hodinu, rozpačitě přešlapoval na svých slabých, chorých nohou, poslouchaje příval řečí, [41] cizích, podivných a tvrdých, dal se mačkat cizím davem, trpělivě, bez odmluvy... Konečně teď jsou pryč všichni, ticho zase kolem vřídla, jenom dvě, tři podavačky znaveně tu spočívají, obslouživše hosty vodou... Stařeček se blíží tiše, pohár nese v choré ruce, únava mu hledí z očí, se rtů plynou zleklá slova: „Bitte, bitte, sinds’ so freundlich...“ Je to člověk z Pošumaví, učil na matiční škole, učitel to starý v pensi, který bezmála půl věku učil děti v českých školách jejich rodné české mluvě... Stařečku je teskno v duši, teskno, hořko nevýslovně... Jako ve snách kráčí odtud, tiše sedá na lavičku, zadumaně svírá oči... Jistě že se rozpomíná, kterak často vypravoval ve své třídě milým dětem, [42] že ty lázně karlovarské, jedny z nejslavnějších v světě, založil kdys Karel čtvrtý, Karel čtvrtý, otec vlasti... Stařečkovi bílá hlava praská těmi vzpomínkami, zdá se mu, že ani nežil, že to všechno, vlast a škola, jest jen pouhou dekorací odehrané tragedie... Cizí hosté chodí kolem, smějí se a rozprávějí, stařeček však sedí smuten, zaražen a shroucen v sebe, žlutá tvář je ještě žlutší, jak by právě odumřela... Dojista tou bílou hlavou táhne černá, teskná duma, že by bylo lépe složit staré kosti v Pošumaví, kde je člověk aspoň doma... [43]
Básně v knize Paličovy sloky:
  1. V ZÁŠEŘÍ MOJÍ GARDEROBY.
  2. U ROŽMITÁLU.
  3. SLEČNA TÝNY.
  4. TATOVO „R“.
  5. POD DOŠKOVÝMI STŘECHAMI.
  6. PRAHA.
  7. PLZENSKÁ.
  8. KARLŠTEJN.
  9. ČÁSLAVSKÁ.
  10. POD FARSKOU JABLONÍ...
  11. RUSKÁ LIDOVÁ.
  12. KARLOVY VARY.
  13. ČÁSLAV.
  14. DVĚ EKVIPÁŽE.
  15. U SADOVÉ.
  16. LIDÉ A HUSY.
  17. MOJÍ MRTVÉ ŽENĚ.
  18. MÉ VLASTI.
  19. HUSOVY SLAVNOSTI.
  20. DR. JOSEF HEROLD.
  21. DR. KAREL KRAMÁŘ.
  22. BOBŘI VYMÍRAJÍ.
  23. POESIE PANA Z LEŠEHRADU ET CONS.
  24. VZPOMÍNKA NA MOJI NÁVŠTĚVU.
  25. MOJE RODNÉ MĚSTEČKO.
  26. PES RIGO.
  27. ONA SE NENAŽRALA!
  28. HODINA POLEDNÍ.
  29. EX TEMPORE.
  30. ČESKÝ LEV.
  31. PANÍ NYKLÍČKOVÁ.
  32. POPLAŠNÝ SIGNÁL.
  33. CESTA DO ZASLÍBENÉ ZEMĚ.
  34. ČEŠTÍ MINISTŘI KRAJANI.
  35. DĚTI.
  36. MŮJ OTEC.
  37. VZPOMÍNKA.
  38. KDYŽ SE PSALO LÉTA PÁNĚ 1903.
  39. DOPIS.
  40. VOLBY.
  41. PURKMISTR POKLIČKA.
  42. POSLEDNÍ SOUD.
  43. POVÍDKA MÉHO HNÍZDA.
  44. JARNÍ.
  45. DĚTINA.
  46. VELKOMYSLNOST...
  47. A JEŠTĚ POSLEDNÍ POMAZÁNÍ.
  48. MODLITBA RUSKÉ ARMÁDY.
  49. NÁRODNÍ DĚLNÍK.
  50. „ŠÍPY“.
  51. SVATÝ VÁCLAVE, PATRONE NÁŠ, ORODUJ ZA NÁS!
  52. „ČECH“.
  53. „LADA“.
  54. SVÍČKA.
  55. DR. B. PACÁK V ŽUPANU.
  56. VÝHODA.
  57. DOKTORŮM ČESKÉ POLITIKY HAJNOVI, KŘÍŽI A MACHAČI.
  58. STÁTNÍ PRÁVO.
  59. PTÁK.
  60. ZRADILA VLAST.
  61. NOVINY.
  62. TAJEMSTVÍ SV. ZPOVĚDI.
  63. VÁCLAV FRESL.
  64. BILANCE.
  65. V ČEKÁRNĚ III. TŘÍDY.
  66. TAKÉ-DIAGNOSA.
  67. V. KLOFÁČ, ANEB: CESTA NA VÝCHOD.
  68. SVĚCENÉ KOČIČKY.
  69. PŘÍSTAVNÍ HOLKA.
  70. POHLEDNICE OD BŘEHŮ ADRIE.