NE, NEVĚŘÍM...!

Josef Müldner

NE, NEVĚŘÍM..NEVĚŘÍM...!
Já slibuju vám: na váš pohled žhavý že nezapomenu, oh věřte mi! Ni na ten den, tak teple usínavýusínavý, ni na jolu, plovoucí větvemi... Víc uhodla jste, než jsem mohl říci, víc dokončila, než je zvykem mým. Za vše, co chtěl jsem, viděl jsem vás mstící... Snad jste to vy... Já ale nevěřím. Já čekal dlouho... Mladá léta celá. Tak těžko loučit je se, viďte, s mládím svým. Snad jste to vy, jež dříve přijít měla... Snad jste to vy... Já ale nevěřím. Jak byste v zápas chtěla jíti nový... Měl bych být vděčný za to všechno, vím. Říc těžkou bolest několika slovy... Snad jste to vy... Já ale nevěřím. Snad zbylo ve mně ještě něco z včera, co přežít chce to vše, co přijde snad. Pláč ranní rosy do úsměvů šera... Snad jste to vy... Oh, jak bych věřil rád! A nad tím vším jste zachmuřila čelo, co vidět moh’ jsem a co neuzřím. Co bolet mohlo, ve mně dobolelo. To bylo mládí... Já však nevěřím..nevěřím...! 16