SONET O TICHU

Josef Müldner

SONET O TICHU
To opakoval jsem si zase včera, že věřit nelze tichu..tichu... Ticho lže. Smích přemůže tvá stará nedůvěra, však ticho v posled tebe přemůže. Ulicí krok zní vyčítavý, dutý. Předtucha bouře to jen tichem lže. Jak prudkým světlem v ně jdeš přitisknutý. O, kdo ta pouta opět rozváže! To touha duše, přehlušené rykemrykem, se zde kdys stala ticha okamžikem a vysmívá se nyní bouři v něm. A vlastní krok tvůj slepou touhu vznítí to lstivé ticho rázem přehlušiti ve svoje prsa temným výstřelem! 27