ÚTĚK

Josef Müldner

ÚTĚK
Kol do kola vše obklopeno mrazem. Já slyšel dnes v své pobouřené sny, jak křehký led tu praskal pod bruslařem, jenž uprchnout chtěl z naší krajiny. Tma dokola a husté vločky sněhu. A světlo vzdá se v marném zápase. Já do propasti noci volal s břehu, by navrátit se mohl po hlase... Sníh padal dál, a stále pomaleji. – Teď právě led se musil prolomit. A tmavý stín se zvedal ze závějí, a v dálce začly vlny temně hřmít... Kol dokola vše obklopeno mrazem. V té hrůze sám už zbývám jediný. – Led prolomil se tu dnes pod bruslařem, jenž z naší kleté prchal krajiny... 19