Vzpomínka.

Inocenc Arnošt Bláha

Vzpomínka. (Slečně Elišce Sedláčkové.)
Ó tenkrát, věř, já pohřbil vše, já ztratil víru v sebe, když Život na mne zapomněl – a Bůh mi poslal Tebe! Pad’ šedý hrad, kde smutek vlád, a vzpomnělo si nebe, že za štěstí se modlím chud – a Bůh mi poslal Tebe! Dnes věřím již, že pozdní chlad mě do snů nezazebe, a silen k cizím dálkám jdu, – vždyť Bůh mi poslal Tebe! 9