Vlčí stopy.

Inocenc Arnošt Bláha

Vlčí stopy.
Tak zvolna padá do cest sníh a podzim v květech topí, -– já ruce lomím k jarům zpět a hledám její stopy. A ptám se sivých žebráků, již pláčí u mých dveří, zda viděli ji k lesům jít od chaty v jitřní šeři. A každý se jen zamyslí a dlouho – dlouho mlčí – – – Já znova bloudím v závějích a zřím jen stopy vlčí! – – 27