Chudá píseň.

Inocenc Arnošt Bláha

Chudá píseň.
Plodný úhor našich pšenic udupán a neoset, – hladovíme rozstonáni kletbou neúrodných let. Každý atom horké krve rozpouštíme v moře láv, vyschlé lány zúrodňujem teplou mízou vlastních hlav. Rudý pot náš barví lánylány, ohněm sálá z bílých pór, – – tvrdou zem až k centrům žhavým orá stohlavý náš vzdor. Dovlečeme přece jednou k horizontům těžký pluh, zasejeme – poklekneme – usnem chudi – bez zásluh – 15