Na konci filosofického systemu.

Inocenc Arnošt Bláha

Na konci filosofického systemu.
Hrad vzdorný dobyt. – Prapor hrdý zavlál, s bašt černých v dálky zadíval se rek, jak města vojskům otvírala brány, – však mír se před ním přec dal na útěk! „Ne, vrátím se zas – nekonečné pouště!“ tak tisíckrát si v samotách svých řek’, však dál ho hnala proklínaná touha, a mír se před ním přec dal na útěk! „Což nespatříme zaslíbenou zemi?“ tak často bledých stráží svých se ptal, jež s touhou míru dívaly se v dálky – řad hradů rostl – rozum stonal dál! Dnes v novém hradě čítal zlatou kořist, v kraj plavých žní se chorý zadíval, – zem nová přišla přísahat mu věrnost, inventář vzrostl – rozum stonal dál! 37