Slavěnka Slavinovi.1)

Josef Jungmann

Slavěnka Slavinovi.1)
O ty, jakým tebe nazvati mám nejhodněji jménem, Slávo a rozkoši má, vlastenče, kochánku, miláčku! Dlouho, ba dlouho je tvou pohrdáno (a právě-li?) dívkou; Mně, když Nymfy jiné štěpnými se pyšnily věnci, Jedva planý a dosti malý byl k ozdobě kvítek. 12) Vesnice, blíže které se pochovávají Pražané Starého a Nového města. 1) Sam. Rožnay (†1815) vydal Anakreona českého v Praze 1812.
22 Ty mně se zavděčuješ kyticí tou z Enny a Tempe. Znám to milé kvítí řecké po vůni lahodné; Outlíčkou i trháno rukou, i v krásotě svíží. kdyby prostolibým je chtěl také vázati poutkem, Jak sama v záňadří krásná je nesla Helenka, Neb jako výborný svázal je Tevtoně Herder: Záviděly Slavěnce by tvé po celém kraji Nymfy. Zákona však volná píseň volného je věstce. Od tebe dar každý vzácen: tys pýcha Slavěnky; Tyť ne zření vděčného jenom, ty i více naděj se!