Na Neobuli.

Josef Jungmann

Na Neobuli. (Z Horace III. 12.)
Ubohá, kdož sebe láskou nezabývá, ni lahodným Psotu vínem myje: již ustrašené srdce sevírá. Mučivé strýcovo lání. Tebe letný Venušin hoch Z koše loupí, tebe z outků a čilých Pallady pílí Poobírá, Neobule, spanilý ten Liparan tvůj, 97 Mazané když paže mastí Tiberinských u vodách zmyl, Cvičenější na koních Bellerofonta, v běhu rychlém Překonán nikdy a klání; vyučen přes pole širé Těkavých týž jelenů stádo plaché stříleti, křepký Polapiť, kdež se ve chrastí kryje hustém koli, vepře.