MODLITBA OVIDIOVA

MODLITBA OVIDIOVA Cyrilu Duškovi
Helie otče, chválím tě, vševidoucí, zářící, zlatý! V žilách mých bije krev tvoje nesmrtelná, děckem jsem světla! Co myslím, cítím, vyvěrá veršem z duše chvící se slastí! Verš ten žít bude nezničen času vlnou, nezhlodán stářím! Helie otče, i za tvé proudy zářné, v kterých se koupám, i za tok révy, jež pod tvým usmívavým pohledem zraje, i za to dík ti, že nemá nad mnou moci mrzuté stáří, že srdce moje vzplát může pronikavým pohledem ženským! Helie otče, a já mám všechny rád i plavé i tmavé, rád v oči patřím i v ty, kde noc spí, i v ty s odleskem nebes. 25 Helie otče, rty moje spravedlivy jsou jak tvé světlo, jež líbá stejně květy všech barev, vůní, zahrad i lučin – Helie otče, život je nesmrtelných velikým darem, básníkův život snem bohů o štěstí je, Helie otče! 26