UMÍRAJÍCÍ BISKUP
Přistupte blíže... dal jsem zavolat vás,
vás, kněze Krista, i vás, kteří obce
jste sloupy... Neboť chvíle ta je blízká,
kdy vstoupím před stolici Nejvyšího,
bych počet vydal... Vyjdu pevným krokem,
neb soudu ať se bojí ti, jež čeká
jen zubů skřípění a údol pláče...
Já dal vás volat... Pán tak přikázal mi...
Poslední úkol svaté služby Jeho...
Zrak posílil mi jako Mojžíšovi
na hoře Nebo... vidím časy příští
i pravdu Jeho...
Neděste se, bratři...
On nepřijde... Čas jeho není tady.
On nepřijde, by uzavřel dny světa.
On nepřijde...
Náš rozum nerozuměl
těm slovům Jeho... Žili jsme tak všichnivšichni,
hůl v ruce, bedra k cestě opásaná,
a lampy naše byly připraveny –
však ženich nešel... Zmírali jsme touhou
a volali Jej slzami a vzdechy –
On jednotlivce bral do slávy Svojí,
však nepřicházel... Teď mně kyne vlídně,
bych pastýřskou hůl stáda Jeho složil,
a zjevuje mi, co vám věrně hlásím,
že v klamu žili jsme, že klameme se
na blízký příchod Jeho čekajíce –
On nepřijde...
Však žalost z toho, bratři,
jest plodem nerozumné touhy naší...
Svůj příchod slíbil... hodinu však jeho
80
utajil v moudrosti své nevystihlé...
My špatně rozuměli slovům Jeho...
Vždyť celý svět chce obemknout Svou láskou,
národy všechny přivinout k Své hrudi,
a celý svět má účasten být plodu,
jenž na Golgathě z krve svaté vzešel...
Tak vnukl Pán mi, abych sdělil s vámi...
Vy víte, že mně světlo víry Jeho
zasvitlo v dávných letech mladosti mé.
Že Paulus apoštol byl, jenž mě pokřtil
křtem Kristovým. Že popřáno mi bylo
v poslední chvíli po boku být jeho
a slova odkazu nést obci římské...
Já často říkal vám je... V chvíli této
vás upomínám... dejte žít jim v duších
a bojujte dál dobrým bojem jeho...
Zda jeho život nesvědčí vám o tom,
co já vám tvrdím? Slova pravdy nesl
přes moře širá, po vzdálených zemích,
by nikdo nezahynul. Činil by tak,
kdyby byl příchod Páně blízkým býval?...
On příkladem buď. Pilíře sem vstavil
k velkému chrámu, jenž se klenouti má
nad celým světem... A my nechápali...
My na Smrt čekali, a přišel Život...
Zmar světa ždali, zatím sami hynem...
Ó bratři, čas je kříž ten nejen vzývat,
však také nésti... Po příkladě Paula
jej nésti světem, šířit světlo jeho,
dát jiným, Pán když odpočinout káže...
Na Pána čekali jsme... zatím ďábel
by zotročiti mohl čekající...
Prozřete, bratři!... Připravte své lampy
81
ne k uvítání, ale k cestě... k Němu...
Pán nepřichází... Jeho čas tu není...
Však Jeho vůle buď vám zřejma nyní:
Zařiďte církev Jeho, aby žila,
dokud je světu tomu přáno žíti...
Ji udělejte duší světa toho,
pak její život bude žitím jeho...
Pán nepřišel... Je svatá vůle Jeho...
Vy nečekejte v zoufání a stesku,
však jednou rukou onen chrám zde stavte
a druhou odrážejte nepřítele...
Je nutný boj a potřebná je práce...
I příbytky si postavte zde pevné,
jež vzdorovati mohou věkům mnohým,
v nich žijte vy i ti, kdož přijdou po vás.
V nás žije Pán... a chce v nás žíti na vždy...
Jdou věky... Odcházejí pokolení,
však říše Jeho trvati má věčně...
I já jsem čekal... Pán však nepřicházel...
Teď k Němu jdu... A útěchou buď vaší...
že všichni jdete po svých cestách k Němu...
Teď propusť, Pane, služebníka Svého...
82