POZDRAV VLTAVĚ.

Otakar Mokrý

POZDRAV VLTAVĚ.
Buď pozdravena nejvroucnější písní, čarovná kníní jihočeské země; v pokoře k tobě skláníme své témě a slza žhavá řízu tvoji třísní. V tom prostém hávu pomněnkových břehů, jímž vlnka tvoje stříbropěnná chvátá, v tom dumném stínu olší kadeřavých, jež tlumí šumem ptačích písní něhu; tys nám tak draha, velebna a svata, jak Indům Gangu posvěcené vlny, vroubené hájem palem usměvavých, oděné v lótos snivě tajůplný, k nimž ghazela svou krásnou hlavu sklání, s večera kráčíc smaragdovým brodem, k nimž poutník chvátá znaven bludným chodem, ssát retem sprahlým: sílu, požehnání. 58