KOSTELNÍ VĚŽ.

Ladislav Arietto Jan Calvi Jan Červenka Irma Geisslová Josef Hásek Jan Herben Jaroslav Herda Čeněk Holas Jaromír Hrubý Josef Vlastimil Hrubý Jan Hudec František Chalupa Josef Kalus Josef Klvaňa Jan Korec Jaroslav Kosina Antonín Koukl Karel Leger Otakar Prokoš František Roháček František Svoboda Matěj Anastazia Šimáček Alois Škampa Lev Scholz František Táborský Jaroslav Tichý V. A. Velen Václav Veverka Josef Voráček Jan Žeranovský

KOSTELNÍ VĚŽ.
Dlím tiše v rákosí, jež tůni obejímá jak rámec zrcadlo, a nad mou hlavou dřímá dub, zpěvný bohatýr, sen jeho oblétá mou duši sladkou písní, jak peruť vlašťovky když stříbro vody třísní ve kruhů ladný vír. A hledím do čela mé drahé, bílé vísky, v níž nikdo netušínetuší, tam že jsem jí tak blízký; mne zapomněli již. Jen kostelíku věž mne s vršku zvony vítá, jichž tklivá hudba jde přes polí zlatá žita sem ke mně, v lesa tiš! Já často na zvonu se věže houpal směle, a mnilmněl jsem v nadšení, že slavné jízdě v čele v boj letím pro svou vlasť; však tužby mladosti jsou květy na mohyle, jimž vítr života tu duje o své síle, když počne jimi třásť. A bílá labuti ty, z květu dětství mého, ty družko líbezná, zda svlažíš raněného ret vínem lásky své?... [7] Ach, místo růžemi tu zlatou kadeř tvoji jen ženich propletl ti žalu dumnou chvojí, jež k hrobu tvému zve. Jak šedá mohyla mých plánů ze dnů pustých, a jak tvůj náhrobek mi kyne věž ta z hustých lip kolem hřbitova; a „Zdrávas Maria“ mi zvonů hlavu chýlí ke hrudi vzbouřené, v níž srdce touhou kvílí,kvílí jak píseň bez slova. 8 Jan Červenka.