VÁNOCE V ČECHÁCH

VÁNOCE V ČECHÁCH
Přišel, přišel před dvanácti lety Spasitel jen pro jméno, přišel si jen pro věno, v porobě zas žiješ, národe ty! By, je ještě horší, nežli byla; osudu ta byla běh, pro tu, hle, jsme za posměch: ta nám zbyla z vítězného díla! Ještě tváříme se jako páni, plané jsou však rozkazy; v srdcích to až zamrazí: vlastním v domě jsme už potíráni! Ani pulpáni už, čtvrtláníci, do podruží půjdeme; páté kolo vozu jsme, naše řeč? stát? Stydíme se říci! Vavřín zvad’ nám, zas jsme spřeží chudou, nad námi zní poháry: slyšíš? Němci s Maďary o tvé dědictví se dělit budou. 13 Spasitel náš zved’ se do výsosti, jeho dílo pouhý sen; bylo? nebylo? tvůj den potopil se zase do temnosti. Věčný advent vzdechy naše plodí, – zpěvem vánočním zní chrám – nevykoupíš-li se sám, Vykupitel tvůj se nenarodí! 14